Výběr k zešílení

Miminko jsem chtěla vždycky, už v pubertě, což v mém případě ovšem znamená dobu těsně předrevoluční.
V té době nebyla žádná možnost výběru, což si dnešní mladý člověk už ani nedokáže moc dobře představit, ale já si to opravdu pamatuju. Neměli jsme doma téměř nic podle našeho vkusu a gusta, ale to, co se dalo zrovna sehnat a ještě jsme za to byli rádi.
Když se mělo narodit dítě, měli jsme na výběr z cca 4 druhů kočárů na trhu, přičemž v té těsně předrevoluční době byl naprostý hit "trojkombinace" v barvě hnědé, vínové a modré. Maminám bylo často úplně putna, jakou barvu jim vedoucí "Hraček-kočárků" pod pultem přidělí a jestli k tomu bude ladit fusak, hlavně že měly vysněnou trojkombinaci. Ty, které měly Stegner nebo Zekiwu, byly za velké hvězdy a ty které měly úplně západní kočár z dovozu, jako. nař. Chicco nebo Peg Pérego, ty vzbuzovaly takovou závist, jako kdyby si zahrály s Bradem Pittem v romantickém celovečerním filmu s košilatými scénami.
Kdybyste tehdejší maminu vzali do jednoho z našich dnešních obchodů s kočárky, zhroutila by se štěstím a nevěděla by kam dřív skočit. Měla by knedlík dojetí v krku, asi jako moje mamka, když poprvé viděla ovoce-zeleninu v německém Norimberku. Zatímco u nás byla naaranžovaná řepa a brambory a pyramida z plechovek s hrachem, a vše doplňoval hnilobný pach, venku byla seřazená zelenina a ovoce ze všech koutů světa, všechno bylo omyté, naleštěné, barevné a voňavé.
Promiňte že takhle odbočuju, ale musím mladším ročníkům přiblížit atmosféru.
Taková to byla doba.

A jelikož jsem teda taková pamětnice, vrhla jsem se na náš kočárkový trh plna očekávání, že z toho množství dnešních kočárů vyberu ten nejhezčí, nejpraktičtější a funkčně nejlepší a po zbytek těhotenství se budu tetelit a těšit se na první vyjížďku. Jaké ovšem bylo moje zklamání, když jsem zjistila, že většina kočárků nesplňuje má technická kritéria a zbytek zase estetická! :(

Výběr mi navíc komplikuje skutečnost, že existuje tolik moderních prvků a vychytávek, že jsem sklíčená, když nějaký jakž-takž model nemá jednu z nich. Je skoro až s podivem, že v tom nepřeberném množství neexistuje ideální kočárek, který by všechny ty nároky a funkce měl skloubené. Opisují snad slepě výrobci od sebe navzájem a neposlouchají vox populi? ;) Já být designér ve fabrice na kočárky, tak většinu pracovní doby trávím na chatu a poslouchám názory, kritiku, připomínky a přání lidí, kteří ty výrobky v reálném životě používají a dále doporučují. bylo by to určitě přínosnější než sebehezčí printová nebo TV reklama.

A teď k tomu, co je takový problém. Kočár dle mých představ by měl vypadat takto:

- 4 nafukovací kola, přední otočná o 360°, s možností aretace a velká, nikoli výrazně menší a připomínající nákupní košík!
- přehazovací rukojeť (slunce svítí a vítr fouká, s tím pochopitelně nic neuděláme. korba nebo sedačka se ale s malým pokladem v terénu otáčí dost těžko, zkoušeli jste to už? Je to fuška! Člověk raději změní směr a cíl své vycházky, než aby to absolvoval!)
- výborné odpružení, kočár by se měl mírně pohupovat, nikoli kodrcat a kola by měla kamínek hladce přejet, nikoli se zaskřípěním přibrzdit
- kombinace, tj. pevná korba (nebo pevná vložná taška) a sportovní sedačka
- prostorná korba nebo taška, bouda s odvětráváním (děti se rodí čím dál větší a korby se dělají čím dál menší. Je v tom nějaká logika? Asi mi unikla)
- nastavitelné madlo (rukojeť) pro výškově rozdílné rodiče
- kvalitní potah, který nešisuje a dá se prát
- decentní barvy - fialová se zelenou už snad nikoho nemůže brát, nebo ano?

Tolik moje rozmazlené nářky, socialistický trh na mě!

P.S.: Pokud někdo takový kočár zná a doporučí mi ho, vyplatím mu 10% z pořizovací maloobchodní ceny jako odměnu.