Pokojík

Tak už se to všechno rýsuje; v hodině dvanácté (síly ubývají, břicho se zvětšuje) jsme udělali nějaké menší dodělávky a pokojíček je připraven pojmout nového malého obyvatele.
Kromě mrňavé postýlky, mrňavých věciček, mrňavé výbavičky a velkých zásob plen je rovněž připraveno spaní pro jednoho nevyspalého rodiče, nejčastěji samozřejmě maminku, ale o víkendu to budeme dávat sežrat i tatínkovi, který bude po celý pracovní týden užívat luxusu prázdné a tiché ložnice ;)

Bystrý pozorovatel si všimne, že nad postýlkou visí podélný obraz s nápisem ADAM. Nenechte se zmást, jde o dárek pro kamarádku, která čeká Adámka v polovině února. Nápad na tento dárek nosím v hlavě už dlouho a stejný obraz mám rozdělaný i pro nás, ale faktem je, že tento výtvor byl natolik pracný, že jsem si po jeho dokončení řekla, že Adam je přeci jen opravdu pěkné jméno, obraz si necháme a kamarádce koupím nějaké dupky v Tesku! :)

Každopádně máme velkou radost, že máme všechny věci a potřeby pohromadě a teď už si budu opravdu jenom hrát s podobnými finesami jako je právě ten obraz, nebo malování bordury.

Tím s veškerou výzdobou končíme, a počkáme si na dobu, kdy si náš syn vytvoří své první dětské idoly z knížek a večerníčků a bude mít své osobité požadavky na vzhled svého pokojíku a budeme vše znovu předělávat (případně synek přiloží ruku k dílu; jako já, když jsem kdysi čerstvě vymalovanou zeď zmalovala banánem).


Do té doby než se začne ve svém pokoji kreativně prosazovat, doufáme, že se mu v tom námi připraveném bude líbit a že nám třeba projeví vděčnost ve formě celonočního harmonického spaní a sladkého oddychování.... ;)

Nová fasáda

Nelekejte se, jste tu správně! Jen jsme trochu vymalovali a udělali to tu víc baby-friendly ;)
Nezouvejte se a pojďte dál...

Natálie

Dneska nad ránem, přesně v 4:19 se nám ozval můj Ex s tím, že se stal pyšným tátou malé dcerky Natálie.

Moc mu gratulujeme a celé rodince přejeme to nejlepší a hodně radosti. Porod prý nebyl lehký, nastaly nepříjemné komplikace a všichni tři si dost "užívali", aby po dvou dnech trápení skončil porod sekcí, tak přejeme rychlou rekonvalescenci a snad už teď bude jenom dobře.

Mimochodem holčička je opravdu překrásná a nad jejími fotografiemi a vyprávěním o porodu a emocích kolem něj jsme s manželem dojetím ukápli slzu a těšíme se na to naše pídě o to víc!

31/32 tt

"Prakticky všechny orgány jsou již plně vyvinuty a jsou funkční vyjma plic. Tyto stále produkují speciální tekutinu zabraňující jejich zkolabování. Dítě je již natolik vyvinuto, že pokud v této době dojde k předčasnému porodu, je téměř jisté, že při správné lékařské péči přežije. Jedinou vážnější komplikací je právě jeho dýchání, většinou se musí při takovém předčasném porodu novorozenci s dýcháním pomáhat zapojením dýchacího přístroje.

Jeho kůže mírně zesvětlí, není již tak červená. Je to dáno silnější vrstvou podkožního tuku. Nehty na rukou již dokončily svůj růst, na nohou stále ještě rostou. Na hlavě může mít dítě poměrně hodně vlasů. Naplno již fungují duhovky v očích, dokáží se rozšiřovat nebo stahovat v závislosti na světelných podmínkách. Dítě zavírá oční víčka a dokáže i mrkat.
Nyní mohou některé děti již zaujmout polohu hlavičkou dolů, ve většině případů se to však odehrává až v samém závěru těhotenství (pché, náš jogín je hlavou dolů od 28tt, myslím že bude mít tzv. faraonskou hlavu, tj. úzký oválný tvar hlavy v temeni).

Když je děťátko vzhůru, má otevřená očička a dělá spoustu věcí jako čerstvě narozené miminko – chytá se za nožičky a za pupeční šňůru, cucá si paleček. Také dělá nejrůznější grimasy – kdybychom ho mohli vidět, byli bychom překvapeni, jak vypadá.

Miminko z maminky nyní doslova vysává vápník, poslouchá okolní zvuky, občas se vyleká a kopne, většinu času ale stále prospí. Brzy začne sestupovat níže k děloze."

--------------

Na poslední kontrole proběhl ultrazvuk s biometrií, synáček se nám kulatí a měl 1700 g (zápis píšu zpětně, nyní by již měl mít kolem 2000 g).
Dělali mi opět krevní testy na pohlavní choroby (přes mé protesty že opravdu není z čeho a zbytečně utrácíme z už takto zruinovaného zdravotnictví) a protilátky.
Jinak tlak luxusní (120/75), před půlrokem jsem se bála, že se touto dobou budu potýkat s preeklampsií (tehdy běžně hodnoty kolem 145/95).

Váha kupodivu stojí, otoky 0, únava se dá krásně zvládat, protože jsem stále doma a přes den naspím až tři hodiny.
Objevily se mírné nevolnosti po jídle - pro mé běžné nadstandardní porce už není v břiše místo, žaludek teď nosím někde mezi ohromnými prsy, takže musím jíst méně a častěji.
Žáha taky pálí, ale jedlá soda dělá zázraky (díky má švagrová a Martino33 ;)

Břicho je šíleně napnuté, kulaté, velké a zatím bez jediné strije. Přes břišní stěnu lze běžně nahmatat nějakou tu končetinu a břicho se začíná vlnit i na pohled, nejen na pohmat. Dneska mi chvilku legračně trčelo do pravé strany, jako by bylo přeleželé ;)

To je z jinostavových novinek asi tak všechno, zaplať pánbůh za ty dary, že to takhle pokračuje!

P.S.: Jinak výbavička je nachystaná, stejně jako všechny poslední serepetičky do porodnice, takže pohoda. Takhle bych chtěla být organizovaná každý rok na Vánoce a bylo by mi krásně! ;)

P.P.S.: Mám nakoupený i maliník, který cca za dva týdny začnu popíjet, a lněné semínko, které se dává i kravám pro snazší porod ;) Tím pádem přináším i další anketku, ve které se vás ptám, zda jste tento typ přípravy absolvovaly a jestli vám pomohla. Děkuji za vaše odpovědi :)

Velké prádlo

Tak jsme se dneska pustili do všech těch pidižvích věciček velikosti 56 a 62, vyprali je v Lovele, přidali trochu aviváže téže značky a pak tu pračku společně věšeli snad 15 minut, to je s*aní mladá paní, než se srovnají všechny švy na těch centimetrech a vypnou mikrorukávky a nohavičky :)
První velké prádlo jsme museli zvěčnit. Jen škoda, že fotka vůbec nevystihuje skutečnou bleší velikost.

Zase o kousek dál 29/30tt

Vstupujeme do 30tt. Už jen cca 77 dní a budu tlačit a volat všechny svaté, jupíí tralala ;)

Pojďme se podívat, jak se teoreticky daří drobkovi v tomto období:

Miminko je nyní velké kolem 35 cm a váží kolem 1,3 kg. Vyplňuje již téměř celou dělohu a je obklopeno asi 0,8 l plodové vody. Aby si vytvořilo pohodlnou pozici, má překřížené nohy i ruce. V této době už může dítě zaujmout polohu hlavičkou dolů, která je nejvhodnější pro porod (hlásím, že už jsme hlavou dolů a nebudu se zlobit, když to tak zůstane). Díky tomu se zvýší tlak na pánevní dno. Začíná mizet jemné ochlupení těla (bohužel ne u maminky ;)). Obočí a řasy jsou plně vyvinuty, oči, které se mohou otevírat a zavírat, začínají zaostřovat, miminko se někdy otáčí za ostrým světlem, které vidí přes břišní stěnu. Zrak se ale nadále vyvíjí a dítě má většinu dne oči zavřené.

Vlásky stále rychleji rostou, miminko má více síly, vydatně kope, čímž maminku ujišťuje, že je vše v pořádku. Pravděpodobně budete moci nahmatat i zadeček a nohy plodu (náš mrňous "patuje" - asi bude nakonec golfista ;).


Toliko chytré zdroje z internetu. A teď něco z pohledu nosiče - je mi fajn, bolesti se nevracejí, domácí klid mi viditelně prospívá. Fakt, že se v klidu můžu přes den natáhnout a zdřímnout, je k nezaplacení, cítím se mnohem líp a neuvadám večer tak brzy, takže to má příznivý vliv i na domácí štěstí ;)
Přesně v den, kdy nám na 3D ultrazvuku řekli, že je mrně hlavou dolů, jsme zaznamenali bouličky velikosti golfového míčku v oblasti horní poloviny břicha pod prsy. Popravdě řečeno, první dny jsem si na to nemohla zvyknout, neměla jsem zcela vyhraněný postoj, jestli se mi to líbí nebo ne. Teď už je všechno v pořádku, když se mi udělá "vejce", pohladím ho a zaťukám, začínáme komunikovat :) Některé "odpovědi" jsou docela silné :)

Otočením dostalo břicho jiný tvar, řekli bychom s manželem, že hezčí, ale na tom fakt nesejde. Podstatné je, že je to pohodlnější. Sice mě prcek občas nakopne do žaludku, ale netlačí na něj soustavně. O to větší je tlak na pánev. Už vím, proč mě od otočení pobolívají kyčelní a břišní vazy - určitě to ale není žádné drama. Jen ať se tam všechno pěkně uvolní a připraví, aby měl lehkou cestu. Sice při chůzi vypadám jak rozkolíbaná nákladní loď, ale to všechno patří k věci.
Manžel je naštěstí úplně skvělej, můj povážlivý zevnějšek statečně přehlíží a krásně o mě pečuje ve všech směrech, nechybí nám nic. Jsem moc šťastná a spokojená a pevně doufám, že se to příznivě promítne i na duševní pohodě potomka ;)

Porozavazadlo

Porozavazadlo je zkráceně taška do porodnice :)
Měla jsem v úmyslu ji sbalit až měsíc před termínem, ale jednak za sebou máme ten veselý výjezd do Podolí, (kdy manžel přiznal, že kdyby si mě tam nechali, tak by vůbec nevěděl co mi sbalit a přivézt) a za druhé jsem pověrčivá a mám vypozorováno, že Murphyho zákony fungují nepřetržitě a pozoruhodně spolehlivě, a riziko předčasného porodu je určitě tím vyšší čím je více maminka nepřipravená a naopak, ta, která je vzorně připravená a jen vzdychá nad připraveným pokojíčkem a čeká až zahřmí, na potvoru přenáší o 2 týdny ;)

Já ale tedy raději budu přenášet doma v klidu v horizontální poloze, než abych z porodnice manžela navigovala co má kde dokoupit a dozařídit, na to nemám nerf a ani mu to nechci dělat.

Takže copak to všechno potřebujeme?

Na příjem:
* občanský průkaz
* těhotenskou průkazku
* průkaz zdravotní pojišťovny
* vyplněný tiskopis pro dárcovství pupečníkové krve
* oddací list

Na sál:
* omyvatelnou obuv na přezutí (pro oba)
* lehký pohodlný oděv pro tatínka (aby nepřišel ve svém oblíbeném triku Fuck you fucking fuck!)
* delší triko nebo noční košili (kdyby mi neseděl andělíček)
* pití (aspoň 4 láhve)
* foťák
* někdo má ještě porodní plán, já bezmezně důvěřuju personálu. (navíc by mi bylo trapně, kdybych důležitě nastoupila s plánem co nejpřirozenějšího porodu a pak na ně řvala ať mi dají euthanázii nebo aspoň opiáty, epidurál, ránu z milosti apod.)

Později na oddělení šestinedělí

Hygienické potřeby:
* sprch. gel
* hřeben
* zrcátko
* tyčky do uší
* zubní kartáček a pasta
* balzám na rty
* krém na obličej, ruce, tělo
* šampon + balzám
* intim. mýdlo na stehy
* jednorázové ubrousky s aloe
* 2 větší ručníky a 4 malé ručníčky
* prodyšné porodnické vložky (SAMU)
* síťované jednorázové kalhotky Chicco
* vložky do podprsenky
* papírové kapesníky
* toaletní papír

Oblečení:
* podprsenku na kojení 2x
* župan
* ponožky
* 3 noční košile
* 2 pantofle (jedny do sprchy)

Pro miminko:
* papírové pleny (10x4ks)
* dudlík (svůj anatomický newborn od Aventu)
* dupačky, košilku a zavinovačku, aby byl fešák už v porodce
* vlhké ubrousky

Ostatní:
* svoje pití
* mobilní telefon a nabíječku
* nafukovací kruh pro lepší sezení po šití (takže duše od traktoru)
* knížku
* vitamíny a léky, které užíváte
* Bepanthen
* blok a tužku
* tašku na špinavé oblečení (ne igelitku - prádlo by se mohlo zapařit a plesnivět)

Na cestu domů:
* pohodlné oblečení pro maminku
* hodobožové oblečky pro prcka:
- body s dlouhým rukávkem
- overálek
- kabátek
- rukavičky
- kombinézku
- teplou čepičku
- zimní pytel do autosedačky
- autosedačku + podhlavníček, látkovou plenu pod hlavu

PS: někdy se na propuštění a sepsání zprávy čeká dlouhou dobu, třeba i 5 hodin, takže oblečení spíš vrstvené, aby se dalo odkládat.

Na návštěvě v Podolí

Tak jsme absolvovali poněkud neplánovanou prohlídku porodních sálů v Podolí.

Všechno se semlelo den před Silvestrem, když mě v sedm ráno probudily bolesti podbřišku. Nutno dodat, že šlo o takové ty nepříjemné tupé stahovité křeče, jako při silné menstruaci (už jsem na tento druh bolesti pomalu zapomněla). Nejsem nijak cimprlich, ale když mě bolesti občas donutily jít až do předklonu, trvaly ještě v 6 večer a břicho tvrdlo jako o závod, dostala jsem strach, jestli píďovi něco není.
Navíc manžel byl značně nesvůj z pohledu na moje ulevovací pohybové kreace a tak jsme zavolali do Gyncentra, že se tam řítíme a jestli mě někdo prohlédne. Službukonající lékař se lekl mého sdělení že "tvrdnutí břicha už ani nepočítám" a poslal mě do porodnice, kde jsem zaregistrovaná, což je právě Podolí.
V koutku duše jsem tak nějak tušila že se nic neděje, dokonce jsem si říkala, že jde o určitě o prd (a to doslova), dostanu Magnesium a pojedu zase domů, takže jsem neměla nervy a návštěvu si celkem užívala. Až půjdu rodit, budu mít určitě úplně jiné pocity a prázdná vstupní hala prvorepublikového charakteru na mě bude působit mnohem tísnivěji ;)

Sestra mě delegovala přímo do 4.patra na porodní sál, kde si mě asistentka vzala do přijímací místnosti na monitor a sepsala se mnou kartu.
Ve zkratce musím říct, že personálu náleží jedna s hvězdou a razítko sluníčka do notýsku k tomu. Za hodinku, kterou jsem tam strávila, se mi věnovaly dvě porodní asistentky a dvě lékařky a všechny byly naprosto skvělé (a mimochodem velmi mladé, zcela jistě byly všechny mladší než já).
Každá nově příchozí přišla, podala mi ruku, představila se, řekla proč přichází a co mi jde provádět a proč. Když jsem to popisovala mámě, se slzou v oku mi záviděla, když ona rodila, dočkala se maximálně povelů tipu "otočte se, vylezte si, slezte, sedněte si apod.", o tom že by jí někdo vysvětlil, proč na ní jdou se zakrouceným hákem, si mohla nechat jen zdát (to, že jí píchli vodu poznala až z následného vodotrysku).
Takže personálu v Podolí opravdu nešlo nic vytknout.

Blahořečím i zařízení nemocnice, pastelové barvy a barvy vůbec jsou hodně příjemné. Ono když je člověku ouvej a je ve stresu, tak meruňková výmalba, měkké světlo a modře polstrované křeslo působí úplně jinak než chladný zelený emailový nátěr, bílé lesklé kachlíky a ostrá zářivka.
Takže přestože budova vypadá zvenčí zvláště teď v zimě jako nějaké ponuré sanatorium na ostrově doktora Moreaua a jen chybí pískovcová socha psa baskervillského před hlavním vchodem, vevnitř člověka zaleje teplo a klid.
Dost oceňuju i fakt, že v Podolí nejsou porodní boxy, ale samostatné pokoje, takže přestože vedle mě údajně rodily dvě maminky (žádný nácvak se nekonal), neslyšela jsem žádný "řev ze kterého tuhne krev". No nesmějte se, já už byla u porodu jako doprovod a to co jsem slyšela i z jiných boxů, mě občas straší ze spaní. Hlavně kdyby něco takového zaslechl manžel, který tam byl se mnou, asi by za sebe k porodu poslal náhradníka.

Takže kolem a kolem jsem s návštěvou Podolí velmi spokojená. Ještě jsme ani neabsolvovali oficiální prohlídku a kurs a už této porodnici dáváme všichni tři 1*.
Určitě ještě chceme vidět Benešov, ale příjemná zkušenost a fakt, že nám cesta trvala od dveří našeho bytu až na práh porodního sálu přesně 8 minut, nás silně ovlivňuje ve prospěch Podolí.

Jo a mimochodem, dostala jsem magnezium, nařízený klidový režim a dřív jak za šest týdnů nemám na porod ani pomyslet :)

Ach ta jména...

Před časem tu skončila vyhlášená anketka na téma Které jméno se vám líbí nejvíc.
Očekávání bylo, že favoritem bude Adam, bude následovat David, po něm Samuel a nakonec Nathan, což se téměř naplnilo.
Zvítězil Adam s 53%. Po něm, což nás mile překvapilo, se uplacíroval Samuel se 24%, následoval David se 17% a jen 4% respondentů se líbilo jméno Nathaniel.
Naše výsledky nebudu detailněji rozvádět, jméno máme vybrané, anketka už na naše rozhodování vliv neměla, ačkoli to byl malý test tolerance jinakosti a ověřili jsme si jím, že dítě s úplně neobvyklým jménem asi nebude mít úplně na růžích ustláno a v tomto ohledu je třeba myslet na jeho dobro a jít alespoň částečně se stádem.

A teď docela zajímavý přehled o frekvenci křestních jmen v ČR, včetně rozdělení četnosti užívání favorizovaných jmen po krajích.
Přehled je stažen z Českého statistického úřadu a týká se období Leden 2008.

Dívčí křestní jména




Chlapecká křestní jména





Jména neobvyklá a cizokrajná
"Mnoho rodičů se zjevně snaží vybrat dítěti pokud možno zajímavé a netuctové jméno. Opět jsou oživena staročeská jména (Anežka, Amálie nebo Dorota), ale velmi jsou rozšířena i jména moderní, jako Adriana, Vanesa nebo třeba Liliana.

Mnoho rodičů dává také jména cizí nebo cizokrajná, např. Emilly, Francesca, Madison nebo Thelma.
Opravdovými „zajímavostmi“ jsou dívčí jména Sofia Loren, Malorca nebo česká Kornélie.
U chlapců dosahují poměrně velké obliby dříve nepoužívaná jména jako Maxmilián, Sebastian nebo Jonáš.
Mezi cizokrajnými jmény najdeme Manuela, Attilu nebo Briana, kterým však zdárně konkurují dříve i u nás obvyklá chlapecká jména Teodor, Čestmír, Vendelín či Florián.
Ze zajímavých výjimek jmenujme např. jména Ezechiel, Ostin a Barnabáš.

Variabilita jmen je vyšší u dívčích jmen, během letošního ledna vybrali rodiče děvčátkům 201 různých jmen, chlapcům 164 jmen.

U dívčích jmen byli nejnápaditější jihočeští rodiče, kteří vybrali rovnou stovku jmen, na druhé straně rodiče dcer v Libereckém kraji a na Vysočině využili 39 možností.
Největší škála chlapeckých jmen se objevila v Ústeckém kraji (75 jmen), nejmenší v kraji Plzeňském (38 jmen).



P.S.: Jméno našeho syna se dozvíte za pár týdnů ;)