Pojďme se podívat, jak se teoreticky daří drobkovi v tomto období:
Miminko je nyní velké kolem 35 cm a váží kolem 1,3 kg. Vyplňuje již téměř celou dělohu a je obklopeno asi 0,8 l plodové vody. Aby si vytvořilo pohodlnou pozici, má překřížené nohy i ruce.
V této době už může dítě zaujmout polohu hlavičkou dolů, která je nejvhodnější pro porod (hlásím, že už jsme hlavou dolů a nebudu se zlobit, když to tak zůstane). Díky tomu se zvýší tlak na pánevní dno. Začíná mizet jemné ochlupení těla (bohužel ne u maminky ;)). Obočí a řasy jsou plně vyvinuty, oči, které se mohou otevírat a zavírat, začínají zaostřovat, miminko se někdy otáčí za ostrým světlem, které vidí přes břišní stěnu. Zrak se ale nadále vyvíjí a dítě má většinu dne oči zavřené.Vlásky stále rychleji rostou, miminko má více síly, vydatně kope, čímž maminku ujišťuje, že je vše v pořádku. Pravděpodobně budete moci nahmatat i zadeček a nohy plodu (náš mrňous "patuje" - asi bude nakonec golfista ;).
Toliko chytré zdroje z internetu. A teď něco z pohledu nosiče - je mi fajn, bolesti se nevracejí, domácí klid mi viditelně prospívá. Fakt, že se v klidu můžu přes den natáhnout a zdřímnout, je k nezaplacení, cítím se mnohem líp a neuvadám večer tak brzy, takže to má příznivý vliv i na domácí štěstí ;)
Přesně v den, kdy nám na 3D ultrazvuku řekli, že je mrně hlavou dolů, jsme zaznamenali bouličky velikosti golfového míčku v oblasti horní poloviny břicha pod prsy. Popravdě řečeno, první dny jsem si na to nemohla zvyknout, neměla jsem zcela vyhraněný postoj, jestli se mi to líbí nebo ne. Teď už je všechno v pořádku, když se mi udělá "vejce", pohladím ho a zaťukám, začínáme komunikovat :) Některé "odpovědi" jsou docela silné :)
Otočením dostalo břicho jiný tvar, řekli bychom s manželem, že hezčí, ale na tom fakt nesejde.
Podstatné je, že je to pohodlnější. Sice mě prcek občas nakopne do žaludku, ale netlačí na něj soustavně. O to větší je tlak na pánev. Už vím, proč mě od otočení pobolívají kyčelní a břišní vazy - určitě to ale není žádné drama. Jen ať se tam všechno pěkně uvolní a připraví, aby měl lehkou cestu. Sice při chůzi vypadám jak rozkolíbaná nákladní loď, ale to všechno patří k věci.Manžel je naštěstí úplně skvělej, můj povážlivý zevnějšek statečně přehlíží a krásně o mě pečuje ve všech směrech, nechybí nám nic. Jsem moc šťastná a spokojená a pevně doufám, že se to příznivě promítne i na duševní pohodě potomka ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat