Pokojík

Tak už se to všechno rýsuje; v hodině dvanácté (síly ubývají, břicho se zvětšuje) jsme udělali nějaké menší dodělávky a pokojíček je připraven pojmout nového malého obyvatele.
Kromě mrňavé postýlky, mrňavých věciček, mrňavé výbavičky a velkých zásob plen je rovněž připraveno spaní pro jednoho nevyspalého rodiče, nejčastěji samozřejmě maminku, ale o víkendu to budeme dávat sežrat i tatínkovi, který bude po celý pracovní týden užívat luxusu prázdné a tiché ložnice ;)

Bystrý pozorovatel si všimne, že nad postýlkou visí podélný obraz s nápisem ADAM. Nenechte se zmást, jde o dárek pro kamarádku, která čeká Adámka v polovině února. Nápad na tento dárek nosím v hlavě už dlouho a stejný obraz mám rozdělaný i pro nás, ale faktem je, že tento výtvor byl natolik pracný, že jsem si po jeho dokončení řekla, že Adam je přeci jen opravdu pěkné jméno, obraz si necháme a kamarádce koupím nějaké dupky v Tesku! :)

Každopádně máme velkou radost, že máme všechny věci a potřeby pohromadě a teď už si budu opravdu jenom hrát s podobnými finesami jako je právě ten obraz, nebo malování bordury.

Tím s veškerou výzdobou končíme, a počkáme si na dobu, kdy si náš syn vytvoří své první dětské idoly z knížek a večerníčků a bude mít své osobité požadavky na vzhled svého pokojíku a budeme vše znovu předělávat (případně synek přiloží ruku k dílu; jako já, když jsem kdysi čerstvě vymalovanou zeď zmalovala banánem).


Do té doby než se začne ve svém pokoji kreativně prosazovat, doufáme, že se mu v tom námi připraveném bude líbit a že nám třeba projeví vděčnost ve formě celonočního harmonického spaní a sladkého oddychování.... ;)