Blbinky

Sotva to otevře oči, už to blbne.
Na téhle fotce z jednoho listopadového rána je Samovi rok a půl, takže to už šlo, ale to co dělal kolem 12tého měsíce, to byl malý očistec. Obratně se vyškrábal na sedačku a bez jakéhokoli pudu sebezáchovy se vrhal s roztaženýma rukama a bojovným výkřikem GA-GA-GA!! dolů do volného prostoru. Takto trávil opravdu mnoho času a já zase trávila opravdu mnoho času tím, že jsem v pololehu po sedačkou svoje robě chytala, natahovala jsem se z jednoho rohu sedačky do druhého, zprava doleva, stylově úplně stejně jako Petr Čech v bráně Chelsea, ale za trochu menší plat, přirozeně.
Naštěstí naše freestylové období, během kterého jsem suplovala Čecha, doskočiště i skákací hrad, trvalo jen pár týdnů, tak jsme nemuseli sahat k extrémním opatřením jako je  zavírání dítěte do ohrádky, nebo nasazování nevzhledné ochranné přilby.
Každopádně - kolegyně "vícematky" mají můj obdiv, protože jsem měla co dělat s jedním gumídkem!

Nevím, zda je to z fotky patrné, ale Sam si na ní nejprve stoupl na průhledný plastový box od kostek a pak se z tohoto provizorního bloku převážil na jednu stranu a spadl bokem. Zopakoval si to několikrát a pokaždé ho to bavilo jako poprvé ;)
Všimněte si nohy č. 24 (v 18 měsících).