Sami začal oslavovat hned v 5 ráno drinkem z pravého zásobníku a oslavy zakončil chvilku po osmé večer drinkem z levého. A já jsem mu dnes (jak symbolické) přetřídila oblečení a dala stranou velikosti 56 a 58. Některé kousky ani jednou neoblékl...
No každopádně se má kluk střapatá k světu; v pěti týdnech se přestěhoval z košíku v obýváku do své postýlky ve svém pokojíku (kde s ním spím já a o víkendu i tatínek) a dost mu to prospělo, přestal se budit na noční kojení a spí do pěti do rána. (Rodiče nespavců raději scrollujte dolů).
Novinkou je, že si časem dokonce vynutil i dřívější ukládání k večernímu spánku. Zatímco jsme dříve koupali mezi půl osmou a osmou večerní a ukládali zhruba o hodinu déle, nyní začne Sam poplakávat a mnout si ta svoje ocelově modrá okýnka už kolem půl sedmé a po koupání a krmení usíná bez cavyků a zdlouhavého uspávání mnohem rychleji než dřív, asi do 10 minut.
V podstatě uspávání probíhá tak, že ho uložím, sednu si k postýlce a sleduji jeho nový rituál - nejdříve se otočí na levý bok, pak zavrtá hlavu do mantinelu na postýlce, reje do něj obličejíkem a nakonec se přetočí na bříško, kde spokojeně usne. Ačkoliv by mi instinkt :o) velel nechat ho být a spát, zmasírovaná příručkami a informacemi o syndromu náhlého úmrtí kojenců (spaní na břiše je jedním z rizikových faktorů) zlomyslně přetáčím svoje mládě na záda a bezpečnostní opatření podpořím ještě zapnutím monitoru dechu. 
A navrch zapínám i chůvičky, aby mi do obýváku, kde trávím zbytek večera, neunikl ani prd, a to doslova. Za obě technické vymoženosti jsem moc ráda a blahořečím manželovi, že je hned po příjezdu z porodnice pořídil. Jediné co bych monitoru vytkla, je jeho přespříliš citlivé nastavení, takže už jsme se dočkali nechvalně známého falešného poplachu, ze kterého jsem asi samým úlekem ve svých necelých 33ti prodělala první infarkt.Takže takhle idylicky vypadají zatím naše noci.
Přes den si Samík vytvořil následovný režim: po prvním kojení kolem páté ráno si ho nechám u sebe v posteli a spíme ještě zhruba do osmi, půl deváté. O kvalitě spánku už se ale dá pochybovat, je ze mě podavač dudlíku, protože jakmile vypadne Samovi z hubičky, začne se probírat. Tím pádem já už moc nezaberu, někdy si radši čtu anebo vískám kocoura.
Po druhém kojení vydrží Sami zhruba hodinu ležet, boxovat rukama, kopat nohama a výskat, pak se začne nudit, takže začneme probírat zvířátka v leporelu, houpeme v lehátku, já říkám říkanky (Čáry máry fuk, Sam je krásnej kluk) a zpívám (Chňapík maličký krokodýl) a chovám v náručí (nosit v šátku nebo klokance se zatím Sam moc nechce, takže mám ruce jako opice, vytahané až někam ke kolenům, kam mi sahají i moje nová prsa ;)) Následuje další kojení, dlouhý spánek, pak další kojení a jdeme ven. Procházky Sami miluje. Leží a kouká fascinovaně do korun stromů a usmívá se. Možná bude dendrolog. Jdem naproti tátovi, cestou nakoupíme a po šesté se vracíme domů.
Po návratu koupeme, to je další milovaný rituál, vodu Sam miluje a ačkoli takhle navečer už bývá unavený z přemíry nových vjemů a je nervózní, ve vodě viditelně relaxuje a koupel si užívá. Po koupání znovu kojíme, Sami se mazlí s tátou a následuje ukládání do postýlky.
Já odpadám do půlnoci taky. Jakkoli to zní piano, je to malinko únavné, a to ještě máme rajský režim oproti některým vrstevníkům, nemám si nač stěžovat. Každopádně je to moc krásné období! Ale mrzí mě, jak rychle to utíká...
Malý přehled novinek za 2 měsíc:
5t - spaní v postýlce
6t - první úsměv
6t - přecházíme na pleny velikost č.3!
6t - kyčle v pořádku
7t - spaní o hodinu dříve
7t - začíná pást koníky
8t - otáčení na bříško při usínání
8t - oblékáme vel.62 a 68
Fotky jako vždy zde
Žádné komentáře:
Okomentovat